‘‘Aááááááááá. Co mě to sakra škrábe.‘‘ Líza se evidentně snažila vylézt zpod peřiny, protože se už těšila, na jakou školu půjdou dnes. ‘‘Jo Lízo, já vím, že už se těšíš, ale nejdřív se musíme nasnídat“. Pohladil jsem Lízu, ta krásně zavrněla a už už visela na klice. Prý, abych si pospíšil.

Po snídani jsme vyrazili na Akademii hudebních umění. Bylo to tam překrásné. Učilo se tam o hudbě, kreslení, hraní a zpěvu. Byl jsem děsně zvědavý, a tak jsem se rozhodl, že si zazpívám.

Líze se zpěv líbil a hned se přidala. Mňoukala jemně a do rytmu. Občas jí to znělo falešně, ale byla první hodina a to se musí odpustit. Až jsme se vynadívali a naposlouchali, tak jsme šli domů. Odpoledne jsme se s Lízou nudili. Líza se houpala na lustru a já jsem četl Malého poseroutku. Pak mě ale napadlo, že bychom mohli zajít do restaurace a pořádně se najíst. Dokonce jsme jim ohodnotili jídlo. Domů jsem se vláčel s těžkým břichem. Líza byla nafouklá jako balónek (Ani bych se nedivil, kdyby se začala i nadnášet, jako balón…). Večer jsem si lehl a spal jak zabitý (Ale já žiju!!!).

Můj milý deníku,

Probudil jsem se a sundal si z hlavy Lízu, která se rozhodla mi usnout na hlavě. Pohladil ji a šel si vyčistit zuby. Rozhodl jsem se, že dnes zajdu na Karlovu univerzitu, abych se podíval, jak to tam vypadá. Naštěstí mi povolili si s sebou vzít Lízu, takže se strašně těším.

Když jsem dojel před Karlovu univerzitu, nadšeně jsem si povzdychl. Byla tak velká a krásná! (Ale nic se nevyrovná Trávníku!) Velice krásně mě přivítali, ale děti mě moc nezdravily. Bylo to tam velké, ztrácel jsem se. Pak jsem šel na oběd, dalo se to jíst (asi tam vaří podle Ládi Hrušky), ale lépe vaří na Trávníku. Lízu studenti moc obdivovali a hladili ji, až se na jednu studentku dokonce počůrala. No budu jí muset naučit základy slušného chování.

            Odpoledne jsem vyrazil do ulic a zkoušel jsem, jak jsou lidi vychovaní. Takže jsem schválně upustil tašku a hned mi ji zvedli i děti jsou dobře vychované. Večer v hotelu jsem si dal sluchátka do uší a šel jsem si zaběhat do tělocvičny, samozřejmě trénuji, až budou nějaké akce na Trávníku. Chci je všechny vyhrát.

Po tréninku jsem se osprchoval, vzal jsem si sako a vyrazil jsem na koncert. Lízu jsem nechal doma, protože po prohlídce školy byla náramně unavená.

Koncert byl booooží.

Tak dobrou.

Áááááááááá!!!!!!! Samoseto se probudil a na břiše našel malé kotě a krásně při tom vrnělo. Okamžitě se uklidnil a opatrně vzal malé kotě do náručí a šel k recepci. Pan recepční vyhlásil, kdo ztratil malé mourovaté kotě. Nikdo si pro něj nepřišel, a tak si ho Samoseto nechal a pojmenoval ho Líza. S kotětem se nasnídal a vyrazili po Pražských památkách. Byli jsme spolu v Pražském divadle.  Pak u orloje, u Pražského hradu a na Karlově mostě. Večer jsem byl unavený, ale dopis jsem poslal. Památky a chození po Praze bylo náročné.

Vááááááááá DOBROU!!!!!!!!!!!!!!!

AAAAAAAAhoj!!!!!!! Samoseto vrať se pořádku a doufám, že ještě trochu povyrosteš. Paní učitelky a děti se loučí se Samosetem. Ale co to vidím? Paní učitelce Vaculíkové ukápla slza. Samoseto: ‘‘Paní učitelko, nebojte se, vrátím se brzy.‘‘

Samoseto nastoupil do školního autobusu a vyrazil na cestu. Jel krásnou krajinou. Paní kuchařky ze školní jídelny ho vybavily dobrou a velkou svačinou. Z autobusu vystoupil a šel do hotelu v Praze. Večer si vzpomněl na všechny děti a na paní učitelky. Řekl si, že jim zítra napíše pohled. DOBROU!!!!!!!!!!