SAMOSETO NA TISKOVCE MAGISTRÁTU
A o jakou tiskovku vlastně šlo? Článek v Přerovském deníku si přečtěte tady. |
A o jakou tiskovku vlastně šlo? Článek v Přerovském deníku si přečtěte tady. |
A máme i fotky z exkurze do Olomouce....najdete je tady.
26.1. 2013 byl turisťák a já jel s nima, neboť jeli na hory a já se chtěl podívat na pravý sníh (tady v Přerově je jenom levej). Sešli jsme se v hojném počtu, bylo nás šest + dva učitelé, to je osm a já devět. Startovali jsme dole u nějakých stánků a chatek. A vzhledem k tomu že jsem byl švorc, tak mi nezbývalo nic než jen škemrat, ať mi dají něco k jídlu. Zas zdůrazňuju, zas mi nic nedali (asi si začnu sepisovat seznam, kdy mi někdo odporoval nebo mě někdo naštval či obvinil….. byl by to dlouhý seznam). Pak začal ten výšlap nahoru do kopce po pěti metrech jsem to vzdal a začal vytrvale brečet, nakonec bylo po mém a nesli mě :DDDD. Celou cestu jsem se těm nevděčníkům smál, že to musí šlapat, pak jsem radši zmlkl, protože to vypadalo, že půjdu zas po svých. Dorazili jsme k soše RADEGASTa, čekal jsem, že bude větší, ale i tak jsem si pro jednou nestěžoval nebo aspoň ne tak dlouho jako obvykle. K mému překvapení socha nebyla náš cíl, šli jsme až někde k nějaké kapličce nebo kostelu a já se nechal vyfotit u sochy Cyrila a Metoděje, vypadám u ní tak studentsky. No a šli jsme zpět kousek cesty, jsme jeli lanovkou, já neměl strach, jen jsem měl obavy a z důvodu nepříznivého počasí byli mé obavy namístě. Konečně jsme si sedli do autobusu strašně mě bolely nohy, no jo no, ,,Život je hořký bohudík.“
SAMOSETO
________________________________________________________________________________________________
Jak náročný byl tenhle turistický výlet se můžete přesvědčit na fotkách od P.Š.:
Jak nádherně romantickou krajinou naši turisté procházeli uvidíte na fotkách T.J.:
Ale úplně nejdůležitější je samozřejmě Samosetovo umělecké album s odborným komentářem autora (Samoseto tímto děkuje A.V. za asistenci):
Tentokrát v chemii nic neshořelo, nic se nerozbilo, nevylilo, ani nevybuchlo, takže mě to nebavilo jak minule, ale za to jsme tam měli nebezpečnou látku. Museli jsme být poučeni o jakési bezpečnosti nebo co, to mě ale vůbec nebavilo, ale ten pocit, že nás na to musí upozornit (měl jsem v plánu něco provést, nevyšlo to, snad příště). Tu látku jsme spolu, myslím, se zinkem dali do skleničky, sice nechápu jak, ale pochytali jsme to do zkumavky (všimli jste si - já řekl zkumavka, dobrý ne? Ne -_-), dali to nad oheň, a ono to udělalo jenom huk, já osobně čekal nějaký výbuch (z osobní zkušenosti mám zafixované, že když přijde do styku nebezpečná látka z ohněm, bouchne to). Pak jsem uklízel. :DDD Ne, dělám si srandu, zas jsem nehnul ani prstem.
SAMOSETO
____________________________________________________________________________________________________________
Celou fotogalerii najdete tady.
Jak jsem už minule sliboval, tak mě znovu vzali do chemického kroužku. Protentokrát jsme nic nezapalovali a nedělali s žádnými chemikáliemi. (Mám takovej pocit, že mě tam právě proto vzali, ale je to jen pocit, doufám). Konečně se dostanu k tomu, co jsme vlastně dělali. Míchali jsme cukr s vodou a s barvivem (museli jsme pracovat SAMI s postupem, nechápu na co postup. Co je tak složité na tom smíchat tři věci dohromady? Nechápu!) do tří sklenic nebo odměrek, jo odměrky to byly, pak se to zas smíchalo a vznikla duha, dobrý ne? A normálně, víte co se stalo? Zase mě naštvali, zdůrazňuju ZASE. Rozbili odmírací válec, či jak se tomu nadává, no a na koho to svedli? No na mě! Však co, mně to nevadí, však si na mě sveďte, co chcete. Furt si stěžují, že nic nedělám, že neuklízím a najednou se něco stane a svedou to na jediného člověka, co nic nedělá (a pak že kdo nic nedělá, nic nezkazí) tak tomu nerozumím (možná jsem tam něco rozlil, ale rozbil? To ne!). No tak zvykám si, ale jinak si nestěžuju.
Váš SAMOSETO :-)
PS: Samozřejmě, že jsem nezapomněl na fotky...tady jsou.
Rozhodl jsem se, že udělám něco pro své vzdělání. Proto já, jako správný pyroman, jsem se vydal do chemie. Tam jsme dělali pokus, že jsme vzali písek a nějaké další věci, ale to si už nepamatuju. Vím, že tam byl líh (s ním jsem to možná krapet přehnal, ale nehleďme na detaily) pak se to zapálilo a začal z toho růst had. Bylo to takový hnědočerný a měkký jako vata.
Chvíli jsme i natáčeli (hrozně mě štve, že někteří lidi nedokážou pochopit a smířit se s tím, že já musím být všude).
Bylo to fajn. Ze začátku si sice mí spolužáci nebyli plně jistí, co mají dělat a kolik tam toho mají dávat, ale pak se chytili.
Po pokusu se samozřejmě uklízelo (to vám ale nemůžu popsat, jak to probíhalo, neboť já byl z jistých důvodů nepřítomen). Tak to byl můj první chemický kroužek a vzhledem k tomu, že chemie je stále na svém místě a já protentokrát nic neprovedl a zachoval se profesionálně, tak si myslím, že by mě mohli vzít i příště.
SAMOSETO :D
PS: Podívejte se na video a na fotky!!!